Írán si zvolil dosud nejextrémistějšího prezidenta, tvrdí Izrael

TEL AVIV. Mezinárodní společenství by mělo být znepokojeny zvolením Ebráhíma Raisio za prezidenta Íránu, uvedl v sobotu mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Haia, jehož cituje agentura AFP.

Zvolení zastánce tvrdé linie Raisio „je projevem škodlivých úmyslů Íránu a mělo by vyvolat vážné znepokojení mezinárodního společenství,“ napsal Haia na Twitteru.

Islámská republika si podle mluvčího izraelského resortu diplomacie v pátek zvolila „dosud najextrémistickejšieho prezidenta“.

Rais je považován za blízkého spojence nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten je v Íránu hlavou státu a nejvýše postaveným politickým i náboženským činitelem.

Co bude s jadernou dohodou?

Výsledky íránských prezidentských kritizují i ​​Spojené státy. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničních voleb bylo Íráncům odepřeno právo zvolit si své vůdce v rámci svobodného a spravedlivého volebního procesu.

Jak píše agentura AFP, jde o první reakci Washingtonu na zvolení Raisio. Ten byl favoritem voleb poté, co příslušný úřad zakázal kandidovat několika předním uchazečem.

Spojené státy však budou pokračovat v nepřímých jednáních s Íránem s cílem obnovit jadernou dohodu, dodal mluvčí amerického resortu diplomacie. Teherán a Washington na rozhovorech ve Vídni, zaměřených na záchranu této dohody, podle mluvčího dosáhly „smysluplný pokrok“.

„Budeme spolu s našimi spojenci a partnery pokračovat v diskusích o vzájemném návratu k dodržování společného komplexního akčního plánu,“ přiblížil mluvčí, přičemž použil oficiální název zmíněné jaderné dohody.

Izrael jadernou dohodu nechce

Dohoda se světovými velmocemi z roku 2015 byla nejznámějším úspěchem vlády současného prezidenta Hasana Rúháního. Teherán v ní souhlasil s omezením nukleárního programu výměnou za zrušení sankcí.

Naděje Íránců na vymanění se z ekonomické krize se však rozplynuly, když v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump od jaderné dohody odstoupil a obnovil sankce vůči Íránu, který kromě snahy získat jaderné zbraně obvinil z destabilizaci Blízkého východu. Po nástupu Joea Bidena americká administrativa započala snahy obnovit jadernou dohodu.

„Zvolení zastánce tvrdé linie Raisio je projevem škodlivých úmyslů Íránu a mělo by vyvolat vážné znepokojení mezinárodního společenství.“

Naopak, Izrael je proti obnovení jaderné dohody. Nový izraelský premiér Naftali Bennett označil úsilí o obnovení dohody za „chybu, která by legitimizovala jeden z nejtemnějších režimů (na světě)“.

Právě Rais je podle Izraele odhodlán rychle vyvíjet „vojenský jaderný program“ Íránu. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má čistě civilní účely.

Hluboce konzervativní Rais

Ebrahim Rais získal ve volbách 17,9 milionu hlasů, což představuje téměř 62 procent hlasů.

Nově zvolený íránský prezident zastává hluboko konzervativní názory na mnohé společenské otázky včetně úlohy žen ve veřejném životě, píše DPA.

Opozice a skupiny na ochranu lidských práv ho obviňují, že chce omezit společenské svobody, využívání internetu i práva žen.