Děti sladkosti milují, ALE! Tušíte, co s nimi dělá častá konzumace cukru?

S cukrem opatrně, abychom dětem „neosladili“ celý život …
Pro mnohé z nás jsou sladkosti neodmyslitelnou součástí života. Touha po nich může být tak silná, že se neumíme soustředit na nic jiného. Co je ještě horší, byznys s cukrem je do značné míry zaměřen na naše děti.

Děti sladkosti milují. A nezřídka rodič nedokáže či nechce udržet uzdu natolik, aby děti ochránil před cukrem, který se na ně sype z každé strany. Přesto, že vysoká spotřeba cukru se spojuje s dětskou obezitou, poruchami soustředění či paměti a kardiovaskulárními chorobami.

Cukr má vliv i na paměť
Vysoký příjem cukru ovlivňuje i na velmi důležitou část mozku, která se spojuje s učením a pamětí. Jde o hippocampus, vývojově velmi starou část mozku.

Nová studie provedená na University of Georgia ve spolupráci s University ů Southern Carolina se uskutečnila na hlodavcích. V pokusu zvířata každý den konzumovali slazené nápoje během období dospívání.

Vědci zjistili, že takové hlodavce měli v dospělosti potíže s pamětí a učením. Pojivem mezi cukrem a těmito poruchami jsou zřejmě bakterie ve střevě.

Na ně ovlivňuje to, co jíme či pijeme. Pokud se stravujeme zdravě, podporujeme růst a množení zdraví prospěšných bakterií. Pokud je to naopak, ve střevě nám rostou bakterie, které následně svou činností mohou podporovat vznik různých onemocnění. Tyto změny jsou často nenápadné a může trvat roky, než se projeví.

Je klíčem bakterie?
Ve zmíněné studii vědci zjistili, že z a nepříznivými následky konzumace cukru může být spojena bakterie z rodu Parabacteroides. Když ji vědci dali do střeva potkanům, které cukr nekonzumovali, pozorovali podobné změny paměti a učení jak u potkanů ​​s každodenním přídělem cukru.

„Příjem cukru v raném dětství zvyšuje počty bakterií Parabacteroides. Čím více jich ve střevě měli pokusná zvířata, tím hůře dopadly v testech. I samotné bakterie dokázali poškodit paměť tak, jak to bylo při příjmu cukru,“ uvádí Emily Noble, jedna z vědců realizujících studiu.

Vědci zjistili, že hlodavci, které v raném stadiu svého života konzumovali cukr, měli později v životě sníženou schopnost zapamatovat si kontext, který se spojoval s dříve viděným objektem. Krysy, které cukr nejedli, to dokázali. Tato schopnost se spojuje s pamětí spojenou s hippocampu.

Není paměť jako paměť
Jiný typ paměti, například základní odlišovačem paměť, není závislý od hippocampu. Je to typ paměti, kde rozpoznáváme, že konkrétní věc už jsme viděli. V této oblasti cukr neměl na výsledky úloh vliv.

Pokud vědci ve střevě hlodavců pomnožily bakterie Parabacteroides, nepříznivě to ovlivňovalo oba typy paměti. „Bakterie navodili nepříznivé změny samy o sobě,“ říká Noble.

Vědci mají v plánu zjistit, jaké konkrétní mechanismy stojí za tímto propojením.

I vaše dítě stále ptá pouze samy mňamky? Často za to můžeme právě my. Maličké děti se umí bez sladkostí obejít, pokud to nezkazíme my rodiče či jiní příbuzní: